Bohyňská lada na Děčínsku není jen místem výjimečné přírody, ale také tichým svědkem dlouhého soužití člověka a krajiny. Fragmenty orchidejových luk, které se zde dochovaly, v sobě nesou stopu dávného hospodaření, proměn vegetace i postupného zániku tradičního využívání krajiny.
Článek Bohyňská lada – fragment orchidejových luk na Děčínsku přibližuje nejen botanickou hodnotu tohoto území, ale i jeho historický vývoj, první floristické výzkumy z 19. století a práci generací badatelů, kteří se snažili tuto jedinečnou krajinu pochopit a zachránit dříve, než nenávratně zmizí.
Dozvíte se, jak Bohyňská lada vypadala v minulosti, jak se měnily její louky, lesy a mokřady, i proč se právě zde dochovaly vzácné druhy rostlin vázané na tradiční způsob hospodaření. Text propojuje přírodní vědu s historií krajiny a ukazuje, že ochrana přírody je zároveň ochranou paměti místa.
Zveme vás ke čtení článku, který otevírá pohled na Bohyňskou ladu jako na živý dokument minulosti, kde se prolíná botanika, historie i lidský příběh krajiny.
Bohyňská lada – fragment orchideových luk na Děčínsku
(Petr Bauer, Jiří Bělohoubek, Roman Hamerský – rok 1997)
Úvod
Lokalita Bohyňská lada. Jeden z mála zbytků tzv. „orchideových luk“ severních Čech se rozkládá u Děčína, v CHKO České středohoří. Představují cenný komplex vlhkých lučních fytocenóz s bohatým výskytem vstavačovitých (Listera, Gymnadenia, Platanthera, Dactylorhiza, Orchis, Neottia). Podle fytogeografického členění (HEJNÝ et al. 1988) leží území ve fytogeografickém okrese Verneřické středohoří, podokresu Lovečkovité středohoří.
Bohyňská lada se rozkládají v katastrech obcí Bohyně, Krásný Studenec a Jílové v okrese Děčín. Z hlediska geomorfologického členění patří území do Krušnohorské soustavy, geomorfologického celku České středohoří. V obrysu má plocha Bohyňských lad tvar nepravidelného čtyřúhelníku, vymezeného zhruba úpatnicí vrchu Lotar (502 m), bezejmenné kóty (507 m), patřící do skupiny Sedmihoří, cestou Bohyně-Krásný Studenec a cestou vedoucí SV z Horního Jílového do Krásného Studence, rozloha čítá asi 200 ha. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 275 až 379 m n. m.
Přírodní poměry
Podloží Bohyňských lad tvoří staré krušnohorské krystalinické horniny. Na povrchu se uplatňují útvary svrchní křídy, zejména vrstvy jílu ve střídavém uložení s písky. Typickými jsou svrchnotunorské slíny (slínovec, jílovité vápence, vápnité jílovce).
Reliéf lad je zvlněný, pahorkatinový. V mikroreliéfu se často projevují sesuvy půdy, ke kterým dochází ve vlhkých letech, zvláště po dlouhodobých deštích a při tání sněhu, a to především na příkrých svazích s rychlou hloubkovou erozí. Kluznou plochu zde tvoří svrchnotunorské slíny a třetihorní jíly.
Klimaticky lze Bohyňská lada charakterizovat jako mírně teplé, suché s mírnou zimou. Průměrná roční teplota dosahuje 8 °C, ve vegetačním období 14 °C, průměrné roční srážky dosahují 650 mm.
Historie botanického výzkumu
První floristické údaje z této oblasti pocházejí pravděpodobně od Malinského, který již v roce 1851 sbíral někde v širším okolí Děčína vstavač štěničný (Orchis coriophora). Také v Prodromu květeny české (ČELAKOVSKÝ 1867–1881) je uvedena zmínka o výskytu některých vstavačovitých rostlin (Orchis coriophora, Orchis globosa, Orchis sambucina, Orchis ustulata) z okolí Děčína a České Kamenice bez bližší lokalizace.
Vegetační poměry zájmového území popisuje Karl PRINZ (1941–42) ve své práci „Die Vegetation der nordböhmischen Tonmergel im Gebiete der mittelgebirgischen Randbrüche“, ve které zhodnotil vegetační poměry Bohyňských lad a obdobných lokalit v okolí Děčína.
Od poloviny 50. let se soustavně zabýval floristickým studiem Bohyňských lad Bohuslav Novotný, který své výsledky publikoval v práci „Vstavače Bohyňských lad“ ve Vlastivědných zprávách okresního muzea Děčín (NOVOTNÝ 1967).
V posledních letech se zabýval výskytem vstavačovitých a jiných vzácných druhů Bohyňských lad Petr BAUER, který své výsledky z diplomové práce (1991) shrnul v příspěvku „Výskyt vstavačovitých rostlin a dalších vzácných taxonů na území Bohyňských lad“ ve sborníku Severočeskou přírodou (1993).
Vegetační poměry
Podle rekonstrukčního geobotanického mapování (MIKYŠKA 1968) převládá svaz Carpinion betuli, Eu-Fagion a Quercion robori-petraeae. V severní části (Krásný Studenec) zaujímá svaz Eu-Fagion. V jižní části (Malšovice) je významná mapovací jednotka Quercion robori-petraeae.
Na vlhkých a zamokřených půdách zvláště podél potoků je K. PRINZEM (1941–42) uváděno Alnetum, na sušších půdách udává Querceto-Carpinetum a na nejsušších stanovištích fragmenty subxerofilních doubrav. Z luční vegetace převládá svaz Bromion přecházející na vlhkých stanovištích ve svaz Molinion a Calthion až k nízkostébelným ostřicovým loukám (sv. Caricion).
Částečným fytocenologickým zhodnocením luční vegetace v rámci diplomové práce (BAUER 1991) byly zjištěny a potvrzeny následující cenologické jednotky: Calthion, Molinion, Bromion. Na rekultivovaných plochách se uplatňují společenstva svazů Cynosurion, Arrhenatherion a Polygono-Trisetion.
Floristické poměry
Bohyňská lada se v minulosti vyznačovala bohatým výskytem vstavačovitých rostlin a dalších vzácných druhů. Z historických pramenů (ČELAKOVSKÝ, PRINZ) se dozvídáme o výskytu řady druhů, které v současné době můžeme považovat za vyhynulé či nezvěstné (hlavinka horská (Orchis globosa), jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), vstavač bezový (Orchis sambucina), vstavač štěničný (Orchis coriophora), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum).
Některé druhy rostlin, které ještě udával NOVOTNÝ (1967) nebyly potvrzeny ani soudobým botanickým průzkumem (hořeček brvitý (Gentianella ciliata), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vstavač mužský (Orchis macula), vstavač nachový (Orchis purpurea).
V současné době je potvrzen výskyt těchto silně ohrožených druhů rostlin: hvozdík pyšný (Dianthus superbus), vstavač kukačka (Orchis morio) a vstavač osmahlý (Orchis ustulata). Z ohrožených druhů rostlin byly zjištěny: hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) a dále pak vzácnější druhy jako např. bradáček vejčitý (Listera ovata), hadi mord nízký (Scorzonera humilis), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), ocún jesenní (Colchicum autumnale), přeslička obrovská (Equisetum telmateia) a hybrid prstnatec Braunův (Dactylorhiza x braunii).
Ochrana a řízená péče
Bohyňská lada v rámci severočeského regionu představují cenný fragment tzv. „orchideových luk“. Správa CHKO České středohoří připravuje zřízení přírodní rezervace na nejcennějších částech Bohyňských lad o přibližné ploše 10 ha, kterou budou tvořit dvě nebo tři samostatné plochy.
Management mikrolokality s výskytem vstavače kukačky a vstavače osmahlého je zajištěn soukromým vlastníkem, který kosí louku v období po odkvětu vstavačů (konec června, počátek července).
Lokalita s výskytem hvozdíku pyšného (Dianthus superbus), hadilky obecné (Ophioglossum vulgatum), prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii) a májového (Dactylorhiza majalis), je pravidelně koscena. Cílem je odstranění biomasy a omezení růstu expanzivních trav např. bezkolence modrého (Molinia coerulea). V minulých letech byl odstraněn nálet břízy, dubu, habru a vrb. Finanční prostředky zajišťuje Správa CHKO České středohoří.
Třetí plocha, která je doposud součástí pastevního areálu skotu ZD Malšovice, byla v minulosti částečně uchráněna před melioračními a rekultivačními úpravami. Na této lokalitě rostou např. druhy: vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hadi mord nízký (Scorzonera humilis) a při okraji lesa hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) spolu s hadilkou obecnou (Ophioglossum vulgatum).
Závěr
Bohyňská lada prodělala řadu negativních změn – intenzivní zemědělskou výrobou, pozemkové úpravy. Další osud vzácných druhů rostlin v tomto území bude záviset na jednání Správy CHKO České středohoří s nájemci a vlastníky pozemků. Bude nutné regulovat početní stavy skotu na pastvě a stanovit vhodný termín pastvy.
V okolí Děčína nenajdeme dnes podobnou lokalitu s výskytem takového počtu ohrožených a vzácných druhů rostlin, proto je potřebné, aby statut ochrany byl co nejdříve zajištěn a byla stanovena vhodná forma managementu.
Doufejme, že se podaří najít rozumnou míru využití tohoto území a při dalších exkurzích se nadále setkáme se vzácnými a ohroženými druhy v daleko větším množství než dnes.
Závěrem patří dík panu Jiřímu Hadincovi za cenné rady a připomínky.
Literatura
(Seznam citované literatury zahrnuje práce autorů: Bauer, Čelakovský, Mikyška, Novotný, Prinz, Procházka, Velísek, Rothmaler a Skalický.)
Summary (anglické shrnutí)
Bohyňská Lada – Remains of Orchid Meadows, North Bohemia Text stručně shrnuje význam lokality jako jednoho z posledních zbytků orchideových luk v severních Čechách, historii botanického výzkumu a současné snahy o ochranu území pod správou CHKO České středohoří, včetně nutnosti řízeného managementu (kosení, odstraňování náletů).
